Katalog výstavy a plakát - Lipari Vždy, když se blíží arcivévodovo výročí narození či úmrtí (*4. 8. 1847, Florencie – †12. 10. 1915, Brandýs nad Labem), zvedá se vlna zájmu o písemnosti toskánského rodinného archivu. Jsou organizovány konference, tištěny publikace, ale především jsou uspořádány výstavy, a to jak originálních dokumentů, tak digitálních reprodukcí, které umožňují, na rozdíl od originálů, dlouhou expoziční či dokonce permanentní dobu její přístupnosti veřejnosti. Poprvé byly originální archivní dokumenty toskánského rodinného archivu vystaveny v květnu
Mallorka 1998 roku 1997 v muzeu na Lipari, hlavním ostrovu Eolského souostroví, patřící Itálii, kterému Salvátor věnoval 8 svých knih. Tato expozice „Od Jadranu na Baleáry přes Liparské ostrovy: Arcivévoda a Středomoří.“ (DalľAdriatico alle Baleari attraverso le Eolie: Arciduca e il Mediterraneo) realizovaná ke 150. výročí arcivévodova narození, dokumentačně modifikovaná pro Baleáry, byla otevřena následujícího roku v Palma de Mallorca. Od 31. března do 30. dubna 1998 tedy byla instalovaná výstava „Výstava o osobnosti arcivévody Ludvíka Salvátora Rakouského“ (Exposició en homentage al'arxiduc Lluís Salvador d´Austria) v Královském mallorském archivu v Palmě.
V roce 90. výročí úmrtí Ludvíka Salvátora byla v prostorách brandýského zámku – místa arcivévodova skonu – instalována rozsáhlá výstava originálních dokumentů z Rodinného archivu toskánských Habsburků, se záměrem konečně představit české veřejnosti rodinu toskánského velkovévody Leopolda II., který se stal majitel brandýského panství v roce 1860, jeho předchůdce i následovníky. Hlavní pozornost byla soustředěna na Ludvíkovu osobnost, jak o tom svědčí i název výstavy: „Ludvík Salvátor, vědec a cestovatel.“
Klikněte pro zvětšení
(obr. 1 )
,
Klikněte pro zvětšení
(obr. 2 )
,
Klikněte pro zvětšení
(obr. 3 )
Brandýský zámek otevřel v roce 2007 u příležitosti 160. výročí Salvátorova narození ve svých nově restaurovaných gotických místnostech prvního patra, které obýval Ludvík Salvátor v době své přítomnosti, novou expozici originálních dokumentů „Rodinný archiv toskánských Habsburků. Poslední objevy k životu a dílu arcivévody Ludvíka Salvátora.“
V roce 2014 a 2015 u příležitosti 100. výročí úmrtí tohoto pozoruhodného představitele toskánské větve habsbursko-lotrinského rodu se opět objevil velký zájem uspořádat na místech úzce spojených s životem a dílem Ludvíka Salvátora biografické výstavy, jejichž páteř tvoří dokumenty toskánského rodinného archivu. Hlavním záměrem této putovní expozice, ztvárněné v digitální podobě na panelech, je profilově prezentovat cenné archivní dokumenty toskánského rodinného archivu, které demonstrují vznik a osudy fondu, jeho využití k výzkumu, k publikační činnosti i projekty digitalizace historicky nejvýznamnější souborů archivu. Tak jsou na panelech rodinné události a života běh Ludvíka Salvátora dokumentovány kopiemi listin, zpráv, map a plánů, fotografií, korespondence, rukopisů, diářů, vedut, výkresů i účtů. Obsah panelů je upravován na míru pro výstavní účely expozičního umístění. V dubnu 2014 byla tato putovní výstava instalována v Italském kulturním středisku v Praze pod názvem: „Firenze e Toscana a Praga. Immagini e documenti delľArchivio degli Asburgo Lorena.“ Její struktura byla tvořena 12 panely, rozdělených do dvou částí, tedy 24 segmenty, které představují dějiny habsbursko-lotrinské pobočné linie vládnoucí od 1737 - 1859 Toskánském velkovévodství, strukturu a osudy toskánského rodinného archivu, jeho využívání v podobě výstav a publikací i projekty digitalizace. Naskenované dokumenty zachycují obrazem i slovem území Toskánska, sídelní město Florencii, královské sídlo palác Pitti, zahradu Boboli, nucený odchod z Toskánska do exilu v roce 1859, do Rakouska a do Čech a usídlení Leopolda, jeho rodiny a dvora na brandýském panství. Poté následují kopie vybraných významných archiválií z jednotlivých částí, které tvoří dokumentaci rodinného archivu.
Klikněte pro zvětšení
(obr. 4 )
,
Klikněte pro zvětšení
(obr. 5 )
Klikněte pro zvětšení
(obr. 6 )
Klikněte pro zvětšení
(obr. 7 )
Tak jsou za sebou seřazeny panely zachycující fondovou část Petra Leopolda (císaře Leopolda II.) a jeho osvícenské reformy, dále zajímavé dokumenty z archivního souboru jeho syna Ferdinanda III., korespondenci a deníky Leopolda II., posledního panujícího toskánského velkovévody, od roku 1860 majitele brandýského patrimonia, otce Ludvíka Salvátora – vědce a cestovatele, archiv staršího Salvátorova bratra Ferdinanda IV. a vlastní Ludvíkův dokumentární celek.Výstavu uzavírají panely zobrazující soubor listin a diplomů, vzácných rukopisných map, rozsáhlou sbírku fotografií a nejvzácnější archiválie. Tato panelová výstava byla obohacena o veduty toskánských velkovévodských vil a paláců, o rodokmen habsbursko-lotrinského rodu, o toskánský znak a maketu již neexistující renesanční vily v Pratolinu. V tomto výtvarném pojetí byla expozice pod českým názvem: „Florencie a Toskánsko v Praze. Obrázky a dokumenty z Rodinného archivu toskánských Habsburků.“ po dobu prázdnin 2014 instalována ve vstupní hale Národního archivu.
Během léta byla pracovníky Národního archivu, a to Evou Gregorovičovou, kurátorkou rodinného archivu, grafičkou Evou Tamchynovou, Janem Kahudou, restaurátory Romanem Strakou, Štěpánem Urbánkem a rakouskou badatelkou Helgou Schwendinger, komisařkou výstavy, připravena v modifikované podobě a ve španělské verzi expozice pro vystavení Městském archivu v Palmě de Mallorce, kde byla instalována pod názvem „De Florencia a Mallorca por Praga.: El Archiduque Luis Salvador“ (Z Florencie na Mallorku přes Prahu: Arcivévoda Ludvík Salvátor) od 23. 9. 2014 do 23. 2. 2015, pod patronací Magistrátu města Palmy, Honorárního konzula České republiky pro Baleárské ostrovy a Rakouského kulturního fóra v Madridu.
Klikněte pro zvětšení
(obr. 8 )
,
Klikněte pro zvětšení
(obr. 9 )
,
Klikněte pro zvětšení
(obr. 10 )
K panelové expozici byla připojena ve vitrínách kolekce Ludvíkových knih, korespondence, fotografií a jiných dokumentů ze soukromé sbírky Colección Ripoll-Schwendinger, Palma.
Aktuální výstava byla doplněna o pět nezávislých panelů z dokumentace toskánského rodinného archivu, které přinášejí doklady o Salvátorově narození, jeho rodině a vzdělání, o Ludvíkových prvních cestách, o jeho raných literárních pracích, o jeho zájmech a aktivitách před příchodem na Mallorku, o jeho prvních kontaktech s mallorským prostředím a jeho obyvateli, o rekonstrukci paláce Formiguera, o koupi Miramaru, o projektu díla Die Balearen, o vytvoření sítě spolupracovníku na ostrovech Mallorca, Menorca a Formentera. K této expozici byl v únoru 2015 vydán stejnojmenný 4 jazyční katalog (španělština, katalánština, němčina a angličtina).
Klikněte pro zvětšení
(obr. 11 )
Klikněte pro zvětšení
(obr. 12 )
Klikněte pro zvětšení
(obr. 13 )
V únoru 2015 byla instalována v paláci Casal Solleric v Palmě životopisná výstava Ludvíka Salvátora „Jo ĽArxiduc. El desig d´anar més lluny.“ (Já, Ludvík Salvátor. Touha jít dál.), kterou ze zdrojů v baleárských paměťových institucích, soukromých sbírek a s vybranými fotografickými dokumenty z pražského Národního archivu vytvořil Institut pro historii Baleár. Výstava bude otevřena až do června 2015.
Klikněte pro zvětšení
(obr. 14 )
Klikněte pro zvětšení
(obr. 15 )
Klikněte pro zvětšení
(obr. 16 )
Klikněte pro zvětšení
(obr. 17 )
K expozici byla vydána stejnojmenná obsáhlá publikace obsahující vědecké stati evropských badatelů, zabývajících se Ludvíkem Salvátorem s rozsáhlou ilustrační dokumentací.
K projektům uctění 100. výročí úmrtí Ludvíka Salvátora se připojí dne 25. dubna 2015 také Magistrát města Brandýs nad Labem-Staré Boleslavi, odbor pro kulturu, kdy u příležitosti každoroční Audience u císaře Karla bude otevřena výstava „Toskánsko v Brandýse nad Labem – z pokladů zámeckého archivu. Obrázky a dokumenty z Rodinného archivu toskánských Habsburků Národního archivu ČR“. Panelová expozice bude otevřena veřejnosti v Rudolfinské chodbě zámku Brandýs nad Labem přes zámeckou sezonu až do 30. října 2015.
Audience u císaře Karla I.
2015 - pozvánka Stávající panelová výstava upravená v rozšířené podobě pro Mallorku byla dále obohacena o další 3 panely, tedy 6 segmentů, k Ludvíku Salvátorovi. Tak na další panely byly výstavním týmem Národního archivu nainstalovány digitální kopie dokumentů z toskánského rodinného archivu týkající se dědičných dohod z 1872, kterými se stal Ludvík Salvátor majitelem brandýského panství, řízení patrimonia 1872 – 1915, rekonstrukce zámku pod vedením Bedřicha Wachsmanna, vztahu Ludvíka a arcivévodkyně Matyldy, arcivévodových výprav a vytváření jeho děl, Salvátorova skonu na zámku 12. 10. 1915 a převozu ostatků v březnu 1918 do Vídně. Dokumenty k ohledání Ludvíkovy tělesné schránky a k transportu do Vídně jsou uloženy v dokumentaci Velkostatku Brandýs uloženého ve Státním oblastním archivu v Praze.
Přenesení výstavy do Německa do prostor bývalého Muzea přírodovědného Ludvíka Salvátora, založeného v roce 1876 v městečku Blasewitz (dnes čtvrť Drážďan) entomologem Ludwigem Schaufussem, se plánuje díky iniciativě honorárního konzula ČR v Drážďanech dr. Jiřího Kuděly v německé mutaci na rok 2016. Zájem o otevření výstavy i v Itálii projevila Kancelář toskánského velkovévody Sigismonda se sídlem ve Florencii spolu s Historickým institutem Řádu rytířů sv. Štěpána se sídlem v Pise a představiteli administrativy na ostrově Giglio.
Pro velký zájem o expozici bylo rozhodnuto, že po skončení výstavních akcí bude výstava v digitální podobě zveřejněna na webu Národního archivu v Praze. V italské verzi pak na webu Státního archivu ve Florencii.
Z uvedeného výčtu výstavních akcí je evidentní, jak dokumentace Rodinného archivu toskánských Habsburků, uložená v Národním archivu v Praze, má nezastupitelnou a základní dokumentární hodnotu k životu a dílu arcivévody Ludvíka Salvátora. Díky laskavému pochopení PhDr. Evy Drašarové, CSc., ředitelky NA, má touto výstavní iniciativou Národní archiv ve spolupráci s českými a zahraničními partnery lví podíl na důstojném připomenutí 100. výročí úmrtí tak významné osobnosti, mnohostranného učence s komplexními mezioborovými znalostmi a jazykovou průpravou, badatele, cestovatele a autora děl dodnes, šířících arcivévodovy zásluhy o nové poznatky v různých směrech lidského poznání.