Uplynulý rok 2007 byl ve znamení oslav 160. výročí narození arcivévody Ludvíka Salvátora. K tomuto jubileu byly zorganizovány v Itálii, a to v květnu v Římě na půdě Rakouského historického institutu a v září v Muggii u Terstu, o této významné osobnosti dvě mezinárodní konference za účasti předních evropských i mimoevropských badatelů. Také Čechy nestály stranou. V říjnu se konal na zámku Brandýs nad Labem již 3. Symposion Ludvíka Salvátora s mezinárodní účastí a při této příležitosti byla otevřena v gotických prostorách bývalého Ludvíkova sídla unikátní výstava originálních archiválií dosud naprosto neznámých, které zachycují arcivévodovo narození, jeho životní osudy, vztahy se zajímavými osobnostmi, jeho studia a vzdělání, první literární pokusy, první vědecké práce a výsledky pozorování, první cesty nebo představují Ludvíkovu spolupráci s předními českými umělci. Dokumenty, z nichž byla expozice sestavena, se nacházejí v Národním archivu v Praze ve fondu Rodinný archiv toskánských Habsburků. Nebyla však zdaleka první výstavou vytěženou z rozsáhlosti, bohatosti a rozmanitosti toskánského archivního souboru.
Již na podzim roku 2005 u příležitosti 90. výročí úmrtí arcivévody Ludvíka Salvátora se mohla česká veřejnost poprvé seznámit prostřednictvím rozsáhlé brandýské expozice z dokumentů Národního archivu s životem a dílem arcivévody Ludvíka Salvátora a s osudy jeho rodiny – tedy především jeho otce Leopolda II., posledního vládnoucího toskánského velkovévody ze sekundogenitury habsbursko – lotrinského rodu, která vládla v Toskánsku od 1765 (resp. 1737) do 1859. Leopold si po svém vynuceném odchodu z Toskánska v roce 1860 zakoupil brandýské panství a zámek se tak stal po celé jedno desetiletí jeho domovem. Při této příležitosti byla vydána o Ludvíkovi dosud jediná publikace v českém jazyce „Ludvík Salvátor, vědec a cestovatel. Zpráva o životě a díle se zvláštním zřetelem k městu Brandýsu nad Labem – Staré Boleslavi.“, bohatě ilustrovaná především reprodukcemi archivních dokumentů z Rodinného archivu toskánských Habsburků.
Těmto českým výstavním počinům však předcházely již dvě expozice uspořádané v zahraničí. V roce 1997 připravil Národní archiv z toskánského rodinného archivu u příležitosti 150. výročí Ludvíkova narození jednu výstavu pod názvem „DalľAdriatico alle Baleari attraverso le Eolie: Arciduca e il Mediterraneo“ - „Od Jadranu na Baleáry přes Liparské ostrovy: Arcivévoda a Středomoří.“ - instalovanou v květnu téhož roku v Itálii přímo na ostrově Lipari. Druhá „Exposició en homenatge a ľarxiduc Lluís Salvador d´Austria“ – „Expozice o osobnosti arcivévody Ludvíka Salvátora Rakouského“, byla o rok později otevřena ve Španělsku v hlavním městě Baleárského souostroví v Palmě de Mallorca. Obě expozice se konaly na místech, která Ludvíkovi přirostla k srdci. Liparským čili Eolským ostrovům, které Ludvík navštívil poprvé v roce 1869, věnoval rozsáhlou osmisvazkovou práci, doprovozenou nádhernými rytinami, které podle vlastnoručních Ludvíkových kreseb vyhotovil pražský krajinář a rytec Bedřich Havránek. Mallorca se stala od poloviny 70. let 19. století Ludvíkovým druhým domovem, jeho útočištěm a bez nadsázky malým soukromým královstvím. Proto nás ani nepřekvapí, že v roce kulatého výročí Ludvíkových stošedesátých narozenin Česká televize natočila o arcivévodovi dokumentární film s příznačným názvem „El Balearo“, v němž jednu z hlavních rolí hrály právě i toskánské archiválie. Snímek vysílala ČT 2 v září 2007 v rámci prestižního cyklu „Profily“.
Výstavy však mají bohužel z hlediska svého trvání jen krátkou životnost a limitující možnosti poskytnout zájemci o ně delší časový prostor pro prohlídku vystavených exponátů a svou podstatou omezují detailní pohled na ně a neumožňují jejich podrobnější zkoumání. Unikátnost a závažnost dochovaných dokumentů prezentujících obraz především počátků Ludvíkovy životní pouti a vědecké činnosti je natolik zajímavá, že by bylo škoda nevyužít nových technologií, které skýtají virtuální expozice na webových stánkách. Proto se výstava dokumentů z Rodinného archivu toskánských Habsburků dostává k návštěvníkovi poprvé v této nové digitální podobě.
Autor: PhDr. Eva Gregorovičová.