Na obsah stránky

Ludvík Salvátor > Historie - Zámek Přerov n/L

Historie zámku v Přerově nad Labem

Přerovský zámek byl postaven koncem 14. století na místě gotické vodní tvrze, jako nové správní sídlo břevnovského kláštera. Hrádek čtvercového půdorysu, obklopený vodním příkopem byl v 16 století přestavěn na renesanční zámek. Ze čtyřkřídlé stavby, která byla v polovině 17. století částečně ve zříceninách, bylo opraveno jižní a východní křídlo. Ostatní části objektu byly postupně odstraněny. Zámek byl majetkem královského komorního panství až do roku 1860, kdy byl prodán rakouskému arciknížeti Leopoldu II., velkovévodovi Toskánskému. (*3.10.1797 ve Florencii, † 29.1.1870 v Římě). Dědicem panství a zámku se stal jeho syn arcivévoda Ludvík Salvátor Toskánský, který svým nákladem opuštěný a značně zanedbaný zámek v létech 1872 – 1873 obnovil do původní podoby ze 16. století. V rámci rozsáhlé opravy byly zbudovány opěrné pilíře a na straně nádvoří zaslepeny některé arkády, které byly původně ve všech podlažích. V něm pak byla instalována část jeho sbírek stejně jako na zámku v Brandýse nad Labem. Dnes zachovaná a v létech 1960 – 1964 rekonstruovaná dvoukřídlá budova s věží v jihovýchodním rohu nádvoří je zdobena bohatou renesanční sgrafitovou figurální a rustikovou výzdobou. Uvnitř budovy zámku jsou zachovány gotické a renesanční ostění a renesanční krby. Kolem objektu je vyzděný příkop a patrny části původních renesančních valů s nárožními baštami. Na severní straně vede přes příkop klenutý kamenný most, který nahradil původní most padací. Po ukončení 1. světové války přešel přerovský zámek do majetku státu a byl využíván k různým účelům. V roce 1948 se jej ujala Čsl. církev a od roku 1958 slouží jako archiv Čs. rozhlasu. V současné době je zámek veřejně nepřístupný.
V těsném sousedství zámku se nachází Polabské národopisné muzeum, jehož základem v roce 1895 se stala bývalá přerovská rychta, majetek zdejších kovářů a rychtářů Bělíků, kterou zakoupil arcivévoda Ludvík Salvátor za účelem zařídit ji podobně jako českou chalupu na Všeobecné jubilejní výstavě v Praze roku 1891. Podle jeho představ byl v místě i okolí vykupován starý lidový nábytek, obrazy, nářadí, nádobí apod. Tím byly zařízeny dvě síně a ty veřejnosti zpřístupněny v roce 1900. Z národopisného hlediska představuje chalupa mimořádně pěknou ukázku vyspělého lidového stavitelství v Polabí. V průčelí zděného domu je bohatě členěná lomenice, nahoře ukončená kuželovým kabřincem a makovičkou. Štít je nesen třemi ozdobnými sloupky a tím tvoří poměrně hlubokou předsíň. Vnitřek je rozdělen na dvě velké světnice, za každou je spížní komora a síň s černou kuchyní. Chalupa pocházející z 18. století se stala jedním z prvních národopisných muzeí u nás. Sbírky zde byly přístupny až do okupace, kdy byly rozvezeny do okolních muzeí. V roce 1967 byla provedena generální oprava objektu a znovu v jeho prostorách otevřeno národopisné muzeum, které se stalo základem dnešního Polabského národopisného muzea. V r. 1922 byla operou Národního divadla v Praze před touto chalupou uvedena opera „Prodaná nevěsta“.


Podrobnější informace o zámku v Přerově nad Labem (a nejen to) najdete na www.pametihodnosti.cz

Copyright © 2005 - 2011 Hykam@seznam.cz , všechna práva vyhrazena mapa webu